Rukopis+

Teplý mach sála zem,

údolie prestreté na stole.

Šum hmyzu –

opak interiéru.

Nárazy len do vzduchu –

ponúknuté prejavy.

Tento sex

je nevinný až na plač,

len kusy mäsa srny,

stovky burinových rúk,

srkot hmyzu

a mihot, mihot, mihot.

Ryba

Spím před setměním,

přesto vidím stromy,

v hladině vzduchu

plují listy, větve

a rybí ptáci

shlížejí z mých útočišť.

Spím,

i když se ještě úplně nesetmělo,

oceán dokořán.

Jdu jím pěšky.

Mezi zuby

saju slaný vítr

a žábry tlučou v boku.

Všechny pohyby jsou prudké.

Suchá časť

Jablká na stromoch, v záhradách, v zemi.

Klas nechodí,

smiešne ťapká v starobe,

ako časť rodiny,

tápe v pamäti.

Zrná v poliach, pri ceste dravce –

na koncoch konárov čakajú na koniec

úbohých mršín.

Zvlnené plochy škrupín,

stromy vyziabnuté, tie tenšie.

A ty si tu,

koreň v rozrytej zemi, suchá časť.

Po Julesi Superviellovi

Rozmlouvat se stromy,

s tichými piniemi

plnými plochých zvuků,

jak s lidmi,

i víc, i jinak,

ťukání, klepání,

jemné jehličí jak listoví.

Rozmlouvat s nimi,

ne jak s lidmi,

jak s knihou,

s šumem jejího listí

zaklíněném

na břehu stránek

jak tiché Ó.