Rukopis+

1

Jako by plály

bledé ohýnky v řece.

Čím přiložit,

aby hořely dál?

2

Zůstaly tu po ní nehty, vlasy,

kůže se rozmočila, pěna od pusy

zkameněla – škeble říční.

3

Bolí mě hlava, když zvedám

ponožku Burlington z řeky:

prst řízne vařená ryba,

míza se drolí do vody.

4

Vybírám z řeky škeble říční,

jsou plné bledého masa,

tak plné, že přetéká – když je zvednu,

průsvitné maso se cpe dovnitř.

Pomáhám mu, ale jsem nešikovný,

přeříznu maso o ostrý okraj:

maso jako hlen odpadne,

maso – jak vltavín – ťukne o dno.

Držím v ruce těžké škeble,

odřené, zlaté, plné perleti

a masa, držím v ruce osahané peněženky

nacpané účtenkami a drobnými.

Prázdné škeble kladu na molo,

jednu vedle druhé, jak mi přijdou,

slunce je suší a prosvěcuje,

na každé je něco k povšimnutí:

čtyři druhy staré žluti,

tři druhy staré žluti,

lepení, lepení, slonovina,

želvovina, perleť a cín.

5

Miska:

co v ní plavalo naposledy?

6

Kdo jinému škebli říční kopá,

sám do ní padá.

7

Koplo v ní a ucuklo,

když jsem ji vytahovala z řeky.

8

Zavřená škeble není peněženka

plná šedých promočených bankovek.

Škeble není miska. Není lehký

popelník.

Ale provaz to jo – to by bejt mohla,

řekl.

9

Vylovím spálené dřevo

z včerejšího ohně

a popíšu škebli říční.

10

Prohmatával dno.

Vytáhl škebli říční.

V tu ránu zmizel.

Škeble osychala.

11

Škeble říční

není záhada: leží,

dýchá, je po ruce,

zvedneš ji, položíš zpátky,

plaveš dál, myslíš na své,

na ni už nemyslíš.

Jak říkám, žádná záhada.

12

Je to vlámština, je to estonština,

co se ozývá z řeky? Škeble říční

to přetlumočí – rychle ji najít!

13

Koplo v ní,

když jsem ji vytahoval z řeky.

14

Tonoucí se škeble chytá.

15

Škebli říční nelze vidět tak,

jak si pozorující usmyslí.

16

Voda u břehu

celý den stárne.

Večer je stará.

17

Roháč přistál na škebli říční.

Ne bez obtíží – s velkými

obtížemi, jak už tak roháči

přistávají. Složil svou rozmarnou

chirurgii krovek a křídel –

a uvelebil se. Škeble říční,

která si do té doby hověla

na mělčině a myslela na nic,

to vzala jako fakt.

Bajky se nedaří.

18

Slupka, skořápka, přebal,

obklad, omítka, obezdívka.

19

Škeble říční: vápno, omítka

opadala, ve skříni pohaslé

náušnice. Už tam nejezdím.

20

Škeble říční:

co v ní leželo naposledy?

21

Pootevřené

na dně. Škvíry – bělice.

Nehybné hejno.

22

Tak krásná jako škeble.

Tak mladá a tak krásná jako škeble.

Ó, tak překrásná jako škeble říční!

23

nic

24

Řeka se pohybuje.

Škeble říční jistěže leží.

25

Kabát, plášť, pláštěnka, kožich,

kůže, pokožka, pouzdro, pochva.

26

Kulatý lesk vnitřku dlaně.

27

Škeble v rybných vodách

smějí chytat jen osoby

oprávněné k rybářství

v těch vodách.

To je zákon.

28

Obložení, blána, vélum,

skořepina, lusk, lastura, ulita.

29

Škeble říční svítá,

když ji táhnu z vody.

Perleťová tůňka,

když ji pak obracím a peru!

Dobré ráno odevšad.

30

Odlišné žluté lišty.

Zaklapávací sval.

Vrchol čar a přírůstků.

Všechno v zašlé žluti.

V zelené žluti.

31

Mušle, škeble, koncha, krunýř,

kukla, pupa, kokon, zámotek.

32

Škeble, z němčiny, z nějakého

Schelbe (srov. střdn. schulpe,

scholpe mušle).

33

Pokud ti prázdná rozevřená

škeble říční připomíná

perleťového motýla –

uteč od řeky!

Bez ohlédnutí!

34

Kosočtverečně vejčitá.

Vejčitě kosočtverečná.

Kosočtverec, vejce.

35

Najít něco místo jazyka.

36

Nevím, škeble.