Nusle

Rostu

Nejlépe rostu na ohni.

V létě potřebuju tmu.

V létě nepotřebuju den.

Z podpaží mi vyrůstají květy.

Lekníny

V leknínech jsem ráda úplně sama. Nikoho do nich neberu s sebou. Pod každým květem pluje černá mísa. Z vody to tak vypadá. Chtěla bych snídat z černého nádobí, koupíš mi k Vánocům černé nádobí? Chtěla bych ho, říkala jsem to. Lekníny – myslím teď květy – nejsou bílé, když si je prohlížím úplně zblízka. Nejsou.

Africká fialka

Dotknu se jí – a zbronzoví.

Dotknu se znovu – zase zmodrá.

Jsem v bytě sama. Jenom s ní.

Ona je z Tanzanie.

Všechno, cos říkal, bylo hezký –

to ale nebylo o mně.

A ten, kdo se na tebe díval –

to jsem, víš, nebyla já.

Ztrácím se, když jsem s někým.

Jsem, co být nechci – podvádím.

Jsem v bytě sama. Jenom s ní.

Ona je z Tanzanie.

Listy

Vějíře z peří

v peřejích vanou.

Vejčitý pohyb.

Sůl sládne.

Chvění stranou.

Peřeje tuším.

Veřeje nevím.

Křídlo dveří?

Na dveře křídel

nepatří peří.

Vím nic a vějíř.

Opeřená.

Opeřený.

Opeřené.

Ne

Ne, nemám žízeň.

Když tě prosím o sklenici vody,

dělej, že neslyšíš.

Když ti ukazuju suché rty,

nevstávej, prosím.

Když ti říkám, že musíme ven,

zatáhni závěs.

V zimě potřebuju světlo.

V zimě nepotřebuju světlo.

Vyžaduju stín.

Nevyžaduju stín.

Přivykám slunci.

Nemůžu si zvyknout.

Nesnáším snáším průvan.

Nevstávej vstávej prosím.

Zatáhni závěs, půjdeme.

Jsem velmi skromná.

Modrá agáve

Jsem plná vody. Sama. Dělej, že

neslyšíš, když říkám, že chci napít.   

Nic nechci. Všechny stromy jsou plaché.

Všichni milenci váhavější než já.

Z mých misek

Všechny stromy jsou plaché,

nechtějí mě potkat,

mizejí v trávě, když se blížím,

tak jako hadi.

Všechny můry jsou krotké,

jedí z mých misek

a vítají mě, když se blížím,

tak jako kdysi ty.

Šedé volavky

Sen plný volavek:

jako by vlála látka.

Let šedých siluet a já.

Jako bych byla mezi nimi

anebo stála v šatech z nich.