Nusle

Místnost a dveře

Před nějakou dobou jsem se zabývala představou, která mi ozřejmila jistý prožitek vlastního neklidu; Představila jsem si, že se nacházím v místnosti, z níž vedlo mnoho dveří. Vybrat si konkrétní dveře nebylo těžké, vstoupila jsem jimi však do další místnosti, kde byly další a pak ještě další dveře. V každém okamžiku se mi objevovaly možnosti a příležitosti, v nichž byly schované další možnosti, příležitosti, a samozřejmě také úkoly, které z toho pak vyplynuly. Doteď se v tom ztrácím, někdy s radostí a někdy také s úzkostí a vlastně se mi to děje i s tímto textem. Ztratit se v tolika podnětech, které vypovídají o lidské tvořivosti je překvapivě snadné. Můj původní záměr byl prostý, napsat text především o básnické tvořivosti. Vím, že je možné pokračovat lehkým beletristickým jazykem plným metafor a je možné zvolit i hranatý vědecký jazyk, popisující a shrnující obrovské množství výzkumů. Lidská kreativita je prostě fascinující nikde nekončící oblast. A to je vlastně moc dobrá zpráva a nás lidech, a patrně i o dobrých budoucích možnostech lidstva.

Čtenář a autor

Náš pobyt ve světě idejí opisuje nejrůznější dráhy a mapy. Čtenář beletrie, a zejména čtenář básnického textu, postupuje spíše lineárně, slovo od slova, řádek po řádku. Ne tak autor. Jeho cesta textem je složitější, povede nejrůznějšími zákrutami, bude obsahovat přeskoky, nadjezdy, podjezdy, chvíle bloudění, časové distorze, zkratky, shluky, zrychlování, zpomalování. To vše se stane a odehraje v zájmu pravdivě zobrazit niterné obsahy. Kontextem je ne zcela uvědomovaná potřeba zrcadlit vnitřní svět zcela jedinečným způsobem.